Ještě před pár lety platilo, že investice do zdravotnictví a medicínských inovací byly příležitostí velkých fondů, strategických hráčů a úzké skupiny odborných investorů. Dnes se situace rychle mění. Zdravotnictví se stává jedním z hlavních světových investičních témat, nejen kvůli výnosům, ale i kvůli společenské potřebě: stárnutí populace, vysoké výdaje rodinného i státního rozpočtu, nedostatek kapacit péče a obrovská zátěž pro rodiny, které se starají o dlouhodobě nemocné.
Současně se otevírají i nové cesty, jak se na tomto trendu může podílet širší investorská veřejnost, od akciových trhů a tematických fondů až po tzv. Crowdfunding, neboli skupinové financování. Evropský rámec pro crowdfunding navíc sjednotil pravidla napříč EU a přiblížil tento typ financování běžným investorům.
Proč právě teď: nemoc jako nejdražší „skryté břemeno“ společnosti
Zdravotnictví už dávno není jen výdajová položka státu. V mnoha oblastech se z něj stává strategická infrastruktura, podobně jako energetika nebo doprava. A zároveň je to sektor, kde „neřešení problému“ vychází v čase extrémně draze.
Typickým příkladem je demence a Alzheimerova nemoc. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žilo v roce 2019/2020 s demencí celosvětově zhruba 55 milionů lidí a celkové náklady na řešení problémů s demencí spojených dosáhly v roce 2019 přibližně 1,3 bilionu dolarů; zhruba polovina těchto nákladů je spojena s neformální péčí (tedy typicky péčí v rodině je až 5 hodin denně).
Mezinárodní organizace Alzheimer’s Disease International uvádí, že počet lidí s demencí může růst téměř exponenciálně: zhruba 78 milionů do roku 2030 a 139 milionů do roku 2050. To nejsou jen statistiky. Dlouhodobá péče o člověka s demencí má často odlišnou dynamiku než například u mnoha onkologických diagnóz: nejde „jen“ o zdravotní úkony, ale o roky dohledu nad bezpečností, hygienou, stravou, orientací v prostoru a čase, a o psychickou i finanční zátěž celé rodiny. Právě tady se pro vlády i plátci péče (pojišťovny) stávají klíčovým cílem podpory včasné diagnostiky, prevence a účinných, ideálně šetrných (co nejméně zatěžujících a neinvazivních) terapií.
Česká realita: kapacity péče narážejí na limity
Česká republika není v tomto směru výjimkou. Tlak na systém dlouhodobé péče a sociálních služeb se v posledních letech dostává do veřejné debaty častěji, mimo jiné kvůli nepříznivé demografii a nedostatku disponibilních kapacit.
Česká média upozorňují na riziko, že bez zásadních investic a koordinace může v horizontu příští dekády docházet ke zhoršování dostupnosti péče o seniory; konkrétní regionální predikce varují před výrazným nárůstem populace ve věku 70+ a současně i rostoucího počtu mladších lidí s diagnostikovanou i nediagnostikovanou demencí.
Právě tento „neúprosný tlak reality“ je jedním z důvodů, proč se zdravotnické inovace dostávají do hledáčku investorů, a proč roste ochota podporovat nové modely péče (domácí péče, telemedicína, digitální monitoring), diagnostiku i terapie.
Investoři a farmaceutické firmy zrychlují: MedTech akvizice jako signál změny
Když chce investor pochopit, kam se sektor opravdu posouvá, nestačí sledovat marketing. Hodně napoví, kam proudí peníze strategických hráčů, tedy velkých farmaceutických a medicínských, MedTech a HealthTech společností, které skupují nová inovátorská řešení.
MedTech akvizice 2025-2026: miliardy za technologie a zařízení
- • Johnson & Johnson koupil Shockwave Medical (technologie intravaskulární litotrypse – odstranění cévních usazenin) v transakci kolem 13,1 mld. USD – příklad toho, jak velcí hráči platí za škálovatelnou inovativní technologii s jasným klinickým přínosem.
- • Boston Scientific dokončil akvizici Axonics za přibližně 3,7 miliardy USD - (urologické a střevní dysfunkce, sacrální neuromodulace) – transakce byla komunikována jako posílení portfolia v rychle rostoucí části zdravotnických zařízení.
- • Novo Holdings dokončil převzetí Catalent za zhruba 16,5 mld. USD, což ukazuje, jak strategicky se řeší výrobní kapacity a „infrastruktura“ moderní farmacie (včetně výrobních závodů).
Neurologické a duševní zdraví: velký zájem investorů
Farmaceutický průmysl se po letech opatrnosti znovu výrazně obrací k problematice mozku a centrálního nervového systému, a duševního zdraví. Viditelným signálem je návrat fúzí a akvizic (M&A) v oblasti centrální nervové soustavy.
Například Johnson & Johnson koupil společnost Intra-Cellular Therapies za přibližně 14,6 mld. USD, aby posílil svou pozici v léčbě schizofrenie a dalších neurodegenerativních onemocnění. Nejde o žádnou výjimku, v letech 2023–2024 proběhly v oblasti neurologie akvizice v hodnotě desítek miliard dolarů. V roce 2025 potvrdil sektor neurologie a duševního zdraví svou pozici jednoho z nejatraktivnějších cílů pro investory. Podle souhrnných údajů za celý rok 2025 dosáhla hodnota akvizic (M&A) v oblasti neurologie a psychiatrie přibližně 30,2 až 30,7 miliardy USD. Tato částka představuje významný nárůst oproti předchozím letům a v roce 2025 segment centrální nervové soustavy (CNS) z hlediska hodnoty obchodů poprvé překonal i tradičně dominantní onkologii.
Důvod je ekonomický i společenský. Duševní onemocnění a neurodegenerativní choroby patří k nejdražším diagnózám: jen Alzheimerova choroba dnes stojí zdravotní systémy globálně více než 1 bilion USD ročně, přičemž z důvodu stárnutí populace a prodlužující se délky dožití, je očekáván další výrazný nárůst.
Tento posun mění investiční mapu. Vedle samotných léků roste zájem o časnou diagnostiku, biomarkery, specializovaná centra i dlouhodobou péči. Podobně jako onkologie před 10–15 lety se tak neurovědy stávají novým strategickým polem, kde se potkává vysoká společenská potřeba s dlouhodobým finančním potenciálem.
Ekosystém propojení inovátorů a kapitálu: LSI a podobné platformy
Další důležitá změna je infrastrukturní, vznikají (a rychle rostou) organizace a platformy, které systematicky propojují inovátory s investory, strategickými partnery a odborníky.
Příkladem je Life Science Intelligence (LSI) z USA, které staví MedTech výzkumné a networkingové zázemí pro investory i firmy a organizuje konference zaměřené na budování partnerství a propojení výzkumu a kapitálu.
Podobné akce a propojování (ať už jde o konferenční platformy, investiční komunity nebo oborové konference) zvyšují „rychlost trhu“, startupy se rychleji dostanou k investorům, korporace rychleji získávají inovace, a investiční příležitosti jsou přehlednější i pro drobné investory, kteří sledují tento sektor dlouhodobě.
HealthTech, prevence a longevity: investice do toho, aby člověk vůbec neonemocněl
Zdravotnictví se dnes významně posouvá směrem k prevenci. A s tím roste i význam trhu, který se často označuje pojmem „longevity“- tedy dlouhověkost, delší období soběstačnosti, prevence chronických nemocí a důstojné stáří.
Z investičního pohledu je důležité, že kapitál se do těchto oblastí vrací: podle organizace Rock Health dosáhlo financování amerických startupů na digitální zdraví v roce 2025 zhruba 14,2 mld. USD, přičemž konec roku přinesl nejvyšší kvartální aktivitu od poloviny roku 2022.
Crowdfunding ve zdravotnictví: dostupná forma financování
Pro české investory je zásadní právě to, že se rozšiřují „vstupní brány“ do sektoru zdravotnictví. Jednou z nich je crowdfunding a investiční platformy
Crowdfunding (skupinové financování) je metoda získávání peněz na projekty, produkty nebo podnikání od většího množství lidí, obvykle přes internetové platformy. Umožňuje nahradit tradiční bankovní úvěry a institucionální investory, přičemž investoři často získávají odměny, podíly nebo úrok. Evropská unie zavedla jednotný rámec pro crowdfundingové poskytovatele. Ten sjednocuje pravidla napříč EU a umožňuje crowdfundingové nabídky v určitém limitu.
Společenská odpovědnost a investice: proč lidé víc řeší „kam dávám peníze“
Veřejná debata se mění. Mnoho investorů dnes váží nejen výnos, ale i dopad: někteří zvažují, zda kapitál míří do zbrojního průmyslu, spekulativních aktiv nebo do oblastí, které přímo zvyšují kvalitu života a snižují budoucí náklady státu a rodin.
Zdravotnictví je v tomhle směru specifické: kvalitní prevence, diagnostika a léčba znamenají méně let závislosti, méně vyhoření pečujících osob a menší tlak na rozpočty. U demence je tento argument obzvlášť silný právě kvůli vysokým nákladům na dlouhodobou péči a podílu neformální (rodinné) péče.
Závěr
Zdravotnictví se dnes posouvá do role klíčového investičního tématu, protože spojuje tři síly: demografii, technologický skok a ekonomickou realitu nákladů na chronické a dlouhodobé nemoci. Velké akvizice v MedTech a biopharmě, regulatorní milníky v Alzheimerově léčbě a návrat kapitálu do digitálního zdravotnictví ukazují, že nejde o krátkodobou módu, ale o strukturální trend.
Pro české investory je podstatné, že přístup k tomuto trendu je otevřenější než dřív, ať už přes veřejné trhy, fondy, nebo regulované platformy. Výzvou (a zároveň příležitostí) je naučit se dívat na zdravotnické investice datově, trpělivě a s vizí perspektivy.
Autor: David Maršálek
www.H2Global.group
www.MolekularniVodik.cz
www.H2invest.cz
O autorovi
David Maršálek je zakladatelem a majitelem skupiny H2 Global Group, která se zaměřuje na využití molekulárního vodíku především ve zdravotnictví a na propojování kapitálu s inovacemi v oblasti MedTech, HealthTech a dlouhodobé péče. Několik let se věnuje také investičním strategiím v sektorech s vysokým společenským dopadem, zejména v oblasti prevence, diagnostiky a moderních modelů zdravotní péče. Ve své práci se soustředí na analýzu globálních trendů ve zdravotnictví a na zpřístupňování investičních příležitostí širší investorské veřejnosti.
Češi mají otevřenější cestu k investicím do „medicíny budoucnosti“ – Metro.cz