Občas zapomenout klíče nebo jméno nějakého známého je lidské. Pokud se však výpadky paměti objevují častěji, zhoršují se a začínají ovlivňovat váš každodenní život, může jít o víc než jen o „běžné zapomínání“. Často právě zde leží hranice mezi normálním stárnutím a stavem, který odborníci nazývají mírná kognitivní porucha (MCI)., která je často předzvěstí Alzheimerovy demence.
Co je ještě normální zapomínání a co už ne?
Mozek se s věkem mění. Vybavování informací se zpomaluje a trvá nám déle, než si vzpomeneme na jména nebo konkrétní slova. To je přirozené. Ale varovné signály vypadají jinak:
Opakované kladení stejných otázek
Ztrácení se na známých místech
Potíže s plánováním a organizací
Změny osobnosti či úsudku
Problémy s běžnými každodenními činnostmi
Pokud tyto projevy přetrvávají, může jít o začínající kognitivní poruchu.
MCI: Tichý předskokan demence
mírná kognitivní porucha (MCI). představuje mezistupeň mezi běžným bezproblémovým stárnutím a demencí.
Lidé s MCI mají už změřitelné zhoršení paměti nebo jiných kognitivních funkcí, ale stále si dokážou zachovat relativní samostatnost. Zdaleka ne každý případ MCI musí vyústit do demence, ale riziko bývá výrazně vyšší.
Odborné studie v tomto směru ukazují, že se u určité části pacientů s MCI během několika málo let rozvíjí v Alzheimerovu nemoc nebo jiný typ demence. Právě proto je včasné rozpoznání klíčové.
Jak demence vzniká?
Demence není jedna nemoc, ale souhrnný název pro skupinu onemocnění, která vedou k postupnému úbytku mozkových buněk. U Alzheimerovy nemoci dochází k:
hromadění patologických bílkovin (amyloid beta a tau protein)
poškození spojení mezi neurony (synapse)
postupnému odumírání mozkových buněk
zmenšování určitých oblastí mozku (zejména hipokampu – centra paměti)
Proces začíná často mnoho let před prvními příznaky. To znamená, že když se objeví výraznější potíže s pamětí, onemocnění již může být rozvinuté.
Proč je důležité jednat včas?
Včasná diagnostika umožňuje:
zpomalení progrese vhodnou terapií
úpravu životního stylu (spánek, dostatek pohybu, nutričně bohatá a vyvážená strava, mentální aktivita)
plánování budoucí péče
zapojení rodiny a podpůrných služeb
Zásadní je také odbourávání společenského stigmatu. O kognitivních poruchách je třeba mluvit otevřeně, beze strachu a bez předsudků.
Naděje ve výzkumu a inovacích
Moderní medicína se stále více zaměřuje na včasnou detekci a preventivní přístup, a následně na podporu vhodného typu léčby v rámci moderní medicíny. Právě na této myšlence staví aktivity české společnosti H2 Global Group, která spustila světově unikátní studii zaměřenou na inovativní přístupy v oblasti neurodegenerativních onemocnění s pomocí molekulárního vodíku.
Zakladatel skupiny David Maršálek dlouhodobě upozorňuje, že Alzheimerova nemoc není pouze zdravotní problém jednotlivce, ale zásadní společenská výzva. Investice do výzkumu, prevence a inovací proto nejsou jen otázkou zdravotnictví, ale i zodpovědnosti vůči budoucím generacím.
Zapomínání není slabost. Je to signál.
Pokud si všímáte výše zmíněných změn u sebe nebo u svých blízkých, neignorujte je. Konzultace s praktickým lékařem či neurologem může znamenat zásadní přelom ve vašem životě.
Demence nezačíná ze dne na den. Často přichází tiše, právě ve fázi MCI. A právě tam máme největší šanci náš zdravotní stav aktivně ovlivnit. Protože čím dříve začneme jednat, tím máme větší naději na úspěšné zachování kvalitního, plnohodnotného života co nejdéle.
Autor: David Maršálek
O autorovi: David Maršálek je zakladatelem a majitelem skupiny H2 Global Group, která se zaměřuje na vývoj, klinickou validaci a mezinárodní škálování zdravotnických technologií, založených na využívání molekulárního vodíku a na propojování kapitálu s inovacemi v oblasti MedTech, HealthTech, Longevity a dlouhodobé péče i v rámci sociální služeb. Pod jeho vedením skupina získala unikátní patentová řešení z Japonska, navázala spolupráci se špičkovým japonským výzkumným týmem, vybudovala silnou technologickou a vědeckou základnu s globálním přesahem a zvýšila hodnotu firmy na pre-money valuaci 1,6 mld. Kč.
V lednu 2026 H2 Global Group zahájila klinickou studii schválenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a současně vstoupila do registrační fáze prvního zdravotnického prostředku na světě využívajícího molekulární vodík v oblasti neurodegenerativních onemocnění, s jasně definovanou strategií budování medicíny budoucnosti prostřednictvím škálovatelné technologické platformy, rozšiřitelné do dalších oblastí medicíny. Skupina se tím posouvá do fáze, která je v MedTech považována za klíčový bod tvorby hodnoty, kdy klinická data a regulatorní průchodnost typicky vedou ke skokovému růstu valuace projektů a zvýšenému zájmu strategických partnerů. I proto H2 Global Group zaznamenává rostoucí zájem investorů a podnikatelů z Česka i zahraničí, kteří hledají možnost zapojení se do projektů s globálním tržním potenciálem a výrazným společenským dopadem.
David Maršálek má více než 14 let zkušeností a odbornost v oblasti molekulárního vodíku a jeho praktických aplikací v prevenci pro širokou spotřebitelskou veřejnost, stejně jako v oblasti zdravotnictví. Vybudoval mezinárodní tým špičkových odborníků od Japonska přes Evropu po USA a svými aktivitami směřuje k budoucí spolupráci s globálními hráči v oblasti farmacie a MedTech při zavádění molekulárního vodíku do regulovaného zdravotnictví jako součásti „medicíny budoucnosti“, prostřednictvím klinicky a regulatorně ukotvené, škálovatelné platformy. To vytváří předpoklady pro strategické dohody a následně i pro akviziční zájem globálně působících firem, které už dnes aktivně vyhledávají podobné platformy s jasně definovanou klinickou a regulatorní trajektorií, a globálně škálovatelným potenciálem.
Je to zkouška pro rodiny, pečující, zdravotní i sociální systém – a hlavně pro naši schopnost zacházet se zranitelností a stářím.
Fakta, která nejdou přehlédnout:
• Celosvětově žije s demencí desítky milionů lidí a každý rok přibývají další nové případy.
• V EU jde o miliony lidí – a s demografií budou počty dál růst.
Když o demenci začnou mluvit i veřejně známé osobnosti, často to pomůže:
zmenšit stud a tabu,
zvýšit ochotu vyhledat pomoc,
ukázat realitu pečování, která bývá neviditelná.
Co je „společenská odpovědnost“ v praxi?
Mluvit o demenci bez senzace a nálepek (a vysvětlovat rozdíly – demence ≠ jedna nemoc).
Podpořit pečující: flexibilita v práci, odlehčovací služby, poradenství, komunity.
Dělat prostředí přátelské k lidem s demencí (jasné značení, trpělivá komunikace, školení personálu).
Podporovat výzkum – a zároveň být féroví v očekáváních.
V ČR se mimo jiné rozbíhá i další klinický výzkum (včetně klinické studie v Ostravě zaměřené na bezpečnost neinvazivní inhalace molekulárního vodíku u lidí s mírnou kognitivní poruchou, která často předchází Alzheimerově demenci).
Článek najdete níže a také v komentáři. Pokud vám dává smysl, pošlete ho dál – třeba právě někomu, kdo pečuje o blízkého.
V této epizodě se prof. Shigeo Ohta a David Maršálek, zakladatel společnosti H2 Global Group, vrací na začátek své „vodíkové“ cesty: Ohta popisuje, jak se z akademického výzkumu postupně dostal k dlouholetému studiu molekulárního vodíku a proč v něm vidí smysluplný směr pro moderní medicínu.
Maršálek na to navazuje osobním příběhem, od klíčového setkání v USA s jeho prvním vodíkovým mentorem prof. Dušanem Miljkovičem, které odstartovalo jeho mnohaletou práci s vodíkem, až po budování širšího ekosystému kolem výzkumu, vývoje a klinického ověřování. Moderuje Radek Erben, zkušený český moderátor a lektor.
Hlavní linkou rozhovoru je plán do budoucna: posunout vodík z oblasti „zajímavého doplňku“ do seriózní, měřitelné a regulérně využitelné medicíny, celosvětově.
Zmiňují konkrétní kroky, mezinárodní spolupráci českých a japonských týmů a důraz na klinická data, kdy byla v česku právě zahájena klinická studie, jejímž cílem je prokázání bezpečnosti neinvazivní inhalace molekulárního vodíku u pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI), která může předcházet rozvoji Alzheimerovy demence.
Ještě před pár lety platilo, že investice do zdravotnictví a medicínských inovací byly příležitostí velkých fondů, strategických hráčů a úzké skupiny odborných investorů. Dnes se situace rychle mění. Zdravotnictví se stává jedním z hlavních světových investičních témat, nejen kvůli výnosům, ale i kvůli společenské potřebě: stárnutí populace, vysoké výdaje rodinného i státního rozpočtu, nedostatek kapacit péče a obrovská zátěž pro rodiny, které se starají o dlouhodobě nemocné.
Současně se otevírají i nové cesty, jak se na tomto trendu může podílet širší investorská veřejnost, od akciových trhů a tematických fondů až po tzv. Crowdfunding, neboli skupinové financování. Evropský rámec pro crowdfunding navíc sjednotil pravidla napříč EU a přiblížil tento typ financování běžným investorům.
Proč právě teď: nemoc jako nejdražší „skryté břemeno“ společnosti
Zdravotnictví už dávno není jen výdajová položka státu. V mnoha oblastech se z něj stává strategická infrastruktura, podobně jako energetika nebo doprava. A zároveň je to sektor, kde „neřešení problému“ vychází v čase extrémně draze.
Typickým příkladem je demence a Alzheimerova nemoc. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žilo v roce 2019/2020 s demencí celosvětově zhruba 55 milionů lidí a celkové náklady na řešení problémů s demencí spojených dosáhly v roce 2019 přibližně 1,3 bilionu dolarů; zhruba polovina těchto nákladů je spojena s neformální péčí (tedy typicky péčí v rodině je až 5 hodin denně).
Mezinárodní organizace Alzheimer’s Disease International uvádí, že počet lidí s demencí může růst téměř exponenciálně: zhruba 78 milionů do roku 2030 a 139 milionů do roku 2050. To nejsou jen statistiky. Dlouhodobá péče o člověka s demencí má často odlišnou dynamiku než například u mnoha onkologických diagnóz: nejde „jen“ o zdravotní úkony, ale o roky dohledu nad bezpečností, hygienou, stravou, orientací v prostoru a čase, a o psychickou i finanční zátěž celé rodiny. Právě tady se pro vlády i plátci péče (pojišťovny) stávají klíčovým cílem podpory včasné diagnostiky, prevence a účinných, ideálně šetrných (co nejméně zatěžujících a neinvazivních) terapií.
Česká realita: kapacity péče narážejí na limity
Česká republika není v tomto směru výjimkou. Tlak na systém dlouhodobé péče a sociálních služeb se v posledních letech dostává do veřejné debaty častěji, mimo jiné kvůli nepříznivé demografii a nedostatku disponibilních kapacit.
Česká média upozorňují na riziko, že bez zásadních investic a koordinace může v horizontu příští dekády docházet ke zhoršování dostupnosti péče o seniory; konkrétní regionální predikce varují před výrazným nárůstem populace ve věku 70+ a současně i rostoucího počtu mladších lidí s diagnostikovanou i nediagnostikovanou demencí.
Právě tento „neúprosný tlak reality“ je jedním z důvodů, proč se zdravotnické inovace dostávají do hledáčku investorů, a proč roste ochota podporovat nové modely péče (domácí péče, telemedicína, digitální monitoring), diagnostiku i terapie.
Investoři a farmaceutické firmy zrychlují: MedTech akvizice jako signál změny
Když chce investor pochopit, kam se sektor opravdu posouvá, nestačí sledovat marketing. Hodně napoví, kam proudí peníze strategických hráčů, tedy velkých farmaceutických a medicínských, MedTech a HealthTech společností, které skupují nová inovátorská řešení.
MedTech akvizice 2025-2026: miliardy za technologie a zařízení
• Johnson & Johnson koupil Shockwave Medical (technologie intravaskulární litotrypse – odstranění cévních usazenin) v transakci kolem 13,1 mld. USD – příklad toho, jak velcí hráči platí za škálovatelnou inovativní technologii s jasným klinickým přínosem.
• Boston Scientific dokončil akvizici Axonics za přibližně 3,7 miliardy USD - (urologické a střevní dysfunkce, sacrální neuromodulace) – transakce byla komunikována jako posílení portfolia v rychle rostoucí části zdravotnických zařízení.
• Novo Holdings dokončil převzetí Catalent za zhruba 16,5 mld. USD, což ukazuje, jak strategicky se řeší výrobní kapacity a „infrastruktura“ moderní farmacie (včetně výrobních závodů).
Neurologické a duševní zdraví: velký zájem investorů
Farmaceutický průmysl se po letech opatrnosti znovu výrazně obrací k problematice mozku a centrálního nervového systému, a duševního zdraví. Viditelným signálem je návrat fúzí a akvizic (M&A) v oblasti centrální nervové soustavy.
Například Johnson & Johnson koupil společnost Intra-Cellular Therapies za přibližně 14,6 mld. USD, aby posílil svou pozici v léčbě schizofrenie a dalších neurodegenerativních onemocnění. Nejde o žádnou výjimku, v letech 2023–2024 proběhly v oblasti neurologie akvizice v hodnotě desítek miliard dolarů. V roce 2025 potvrdil sektor neurologie a duševního zdraví svou pozici jednoho z nejatraktivnějších cílů pro investory. Podle souhrnných údajů za celý rok 2025 dosáhla hodnota akvizic (M&A) v oblasti neurologie a psychiatrie přibližně 30,2 až 30,7 miliardy USD. Tato částka představuje významný nárůst oproti předchozím letům a v roce 2025 segment centrální nervové soustavy (CNS) z hlediska hodnoty obchodů poprvé překonal i tradičně dominantní onkologii.
Důvod je ekonomický i společenský. Duševní onemocnění a neurodegenerativní choroby patří k nejdražším diagnózám: jen Alzheimerova choroba dnes stojí zdravotní systémy globálně více než 1 bilion USD ročně, přičemž z důvodu stárnutí populace a prodlužující se délky dožití, je očekáván další výrazný nárůst.
Tento posun mění investiční mapu. Vedle samotných léků roste zájem o časnou diagnostiku, biomarkery, specializovaná centra i dlouhodobou péči. Podobně jako onkologie před 10–15 lety se tak neurovědy stávají novým strategickým polem, kde se potkává vysoká společenská potřeba s dlouhodobým finančním potenciálem.
Ekosystém propojení inovátorů a kapitálu: LSI a podobné platformy
Další důležitá změna je infrastrukturní, vznikají (a rychle rostou) organizace a platformy, které systematicky propojují inovátory s investory, strategickými partnery a odborníky.
Příkladem je Life Science Intelligence (LSI) z USA, které staví MedTech výzkumné a networkingové zázemí pro investory i firmy a organizuje konference zaměřené na budování partnerství a propojení výzkumu a kapitálu.
Podobné akce a propojování (ať už jde o konferenční platformy, investiční komunity nebo oborové konference) zvyšují „rychlost trhu“, startupy se rychleji dostanou k investorům, korporace rychleji získávají inovace, a investiční příležitosti jsou přehlednější i pro drobné investory, kteří sledují tento sektor dlouhodobě.
HealthTech, prevence a longevity: investice do toho, aby člověk vůbec neonemocněl
Zdravotnictví se dnes významně posouvá směrem k prevenci. A s tím roste i význam trhu, který se často označuje pojmem „longevity“- tedy dlouhověkost, delší období soběstačnosti, prevence chronických nemocí a důstojné stáří.
Z investičního pohledu je důležité, že kapitál se do těchto oblastí vrací: podle organizace Rock Health dosáhlo financování amerických startupů na digitální zdraví v roce 2025 zhruba 14,2 mld. USD, přičemž konec roku přinesl nejvyšší kvartální aktivitu od poloviny roku 2022.
Crowdfunding ve zdravotnictví: dostupná forma financování
Pro české investory je zásadní právě to, že se rozšiřují „vstupní brány“ do sektoru zdravotnictví. Jednou z nich je crowdfunding a investiční platformy
Crowdfunding (skupinové financování) je metoda získávání peněz na projekty, produkty nebo podnikání od většího množství lidí, obvykle přes internetové platformy. Umožňuje nahradit tradiční bankovní úvěry a institucionální investory, přičemž investoři často získávají odměny, podíly nebo úrok. Evropská unie zavedla jednotný rámec pro crowdfundingové poskytovatele. Ten sjednocuje pravidla napříč EU a umožňuje crowdfundingové nabídky v určitém limitu.
Společenská odpovědnost a investice: proč lidé víc řeší „kam dávám peníze“
Veřejná debata se mění. Mnoho investorů dnes váží nejen výnos, ale i dopad: někteří zvažují, zda kapitál míří do zbrojního průmyslu, spekulativních aktiv nebo do oblastí, které přímo zvyšují kvalitu života a snižují budoucí náklady státu a rodin.
Zdravotnictví je v tomhle směru specifické: kvalitní prevence, diagnostika a léčba znamenají méně let závislosti, méně vyhoření pečujících osob a menší tlak na rozpočty. U demence je tento argument obzvlášť silný právě kvůli vysokým nákladům na dlouhodobou péči a podílu neformální (rodinné) péče.
Závěr
Zdravotnictví se dnes posouvá do role klíčového investičního tématu, protože spojuje tři síly: demografii, technologický skok a ekonomickou realitu nákladů na chronické a dlouhodobé nemoci. Velké akvizice v MedTech a biopharmě, regulatorní milníky v Alzheimerově léčbě a návrat kapitálu do digitálního zdravotnictví ukazují, že nejde o krátkodobou módu, ale o strukturální trend.
Pro české investory je podstatné, že přístup k tomuto trendu je otevřenější než dřív, ať už přes veřejné trhy, fondy, nebo regulované platformy. Výzvou (a zároveň příležitostí) je naučit se dívat na zdravotnické investice datově, trpělivě a s vizí perspektivy.
O autorovi David Maršálek je zakladatelem a majitelem skupiny H2 Global Group, která se zaměřuje na využití molekulárního vodíku především ve zdravotnictví a na propojování kapitálu s inovacemi v oblasti MedTech, HealthTech a dlouhodobé péče. Několik let se věnuje také investičním strategiím v sektorech s vysokým společenským dopadem, zejména v oblasti prevence, diagnostiky a moderních modelů zdravotní péče. Ve své práci se soustředí na analýzu globálních trendů ve zdravotnictví a na zpřístupňování investičních příležitostí širší investorské veřejnosti.
Demence a neurodegenerativní onemocnění dnes patří k největším výzvám moderní medicíny. Celosvětově postihují desítky milionů lidí a jejich dopad není jen zdravotní, ale i sociální a ekonomický. Náklady na péči o pacienty s demencí se v globálním měřítku pohybují v řádech bilionů dolarů ročně a s prodlužující se délkou života dál rostou.
Právě proto se světová medicína stále více soustředí na časná stadia, na fáze, kdy je možné pracovat s bezpečnými, jednoduchými a neinvazivními přístupy, které mají potenciál zlepšit kvalitu života a zároveň obstát v přísných regulatorních podmínkách. MCI je jedním z těchto klíčových bodů.
